Kira Kirillovna Ruská
| Kira Kirillovna Ruská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. května 1909 Paříž |
| Úmrtí | 8. září 1967 (ve věku 58 let) Hrad Hohenzollern |
| Příčina úmrtí | diabetes mellitus |
| Místo pohřbení | Hrad Hohenzollern |
| Choť | Ludvík Ferdinand Pruský (od 1938)[1] |
| Děti | Fridrich Vilém Pruský Michal Pruský Marie Cecilie Pruská Kira Pruská Ludvík Ferdinand Pruský Kristián Zikmund Pruský … více na Wikidatech |
| Rodiče | Kirill Vladimirovič Ruský a Viktorie Melita Sasko-Koburská |
| Rod | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Příbuzní | Marie Kirillovna Romanovová, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci) Prince Philip of Prussia[2], Prince Friedrich Wilhelm of Prussia[2], Viktorie Luisa Pruská[2] a Prince Joachim of Prussia[2] (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 1909 – 8. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za pruského prince Ludvíka Ferdinanda.
Ruská revoluce
[editovat | editovat zdroj]Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem, hesenským velkovévodou Arnoštem Ludvíkem, bratrem carevny Alexandry Fjodorovny. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.
V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.[3] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, rumunské královně Marii v květnu 1918. "Tady je docela zima, i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.[4]
Pozdější život
[editovat | editovat zdroj]Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna" poté, co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá[5] Kira byla veselá a upřímná,[6] také však vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.[7] Měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.[8] Nakonec se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu a usadili se ve vesničce poblíž Brém v Německu.[6] Z tohoto manželství se narodili čtyři synové a tři dcery.
Potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Kira Kirillovna měla děti:
- Bedřich Vilém (10. února 1939 – 29. září 2015)
- Michael (22. března 1940 – 3. dubna 2014)
- Marie Cécile (* 28. května 1942)
- Kira (27. června 1943 – 10. ledna 2004)
- Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 – 11. července 1977)
- Kristián-Zikmund (* 14. března 1946)
- Xenie (9. prosince 1949 – 18. ledna 1992).[9]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Peter Kurth, Anastasia: The Riddle of Anna Anderson, Back Bay Books, 1983, ISBN 0-316-50717-2
- Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, ISBN 0-679-42400-8
- John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, ISBN 0-7509-3469-7
- Paul Theroff, An Online Gotha, genealogy of the royal family of Prussia
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, p. 322
- ↑ Sullivan, p. 333
- ↑ Sullivan, str. 378
- ↑ a b Sullivan, str. 408
- ↑ John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, str. 141
- ↑ Van der Kiste, str. 141
- ↑ Paul Theroff. "Prussia" [online]. 2007 [cit. 2024-01-07]. (An Online Gotha). Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-31.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kira Kirillovna Ruská na Wikimedia Commons - Paul Theroff, Online Gothajská genealogie pruské královské rodiny
